Po týdnu asi přišel čas na další článek.
Je neděle. Zvyklý z Česka neřešit, který je den, co se týče nákupů, jsem si to vůbec neuvědomil. A tak jsem šel do Leclerc (obdoba Tesca, Albertu atp.) zbytečně. V neděli mají prostě zavřeno. Stejnou ceduli mají i u Carrefouru. Tak mi nezbylo nic jiného, než jít do Quicku (francouzská obdoba Macdo, tedý Mekáče). Zaplatil jsem 6 eur za 3 cheeseburgery a šel smutně, a trochu hladově domů. Ani nevím, co si o tom myslet. Na jednu stranu, jako liberál bych nechal rozhodně obchody otevřené podle poptávky (tedy i v neděli), na stranu druhou tady žije každý s tím, že v neděli prostě do obchodu nepůjde a nemá s tím problém. Řídí to zde stát, což asi není úplně ideální. V poslední době se sice pravidla pro prodej v neděli uvolňují, ale já holt nenakoupil :-).
Francouzské třídy jsou dost přeplněné, razí se zde absolutní rovnost a tak každý s maturitou má právo zkusit vysokou školu. Sedí se tak na schodech, v tureckém sedu na zemi a podobně. Zároveň se mnou chodí na pár předmětu několik postarších paní. Nevím, jestli je to nějak implementované CŽV, ale mají normální prezenční styl vyučování.
Kapitolou sami o sobě, to jsou čínští studenti. Již na první hodinu mají koupené učebnice, i když je kantor nevyžaduje, při hodinách se ani nehnou, zapisují si i to, co vysloveně nemusí, s nikým jiným se nebaví. No divné.
V úterý jsem šel na utkání hokejové Ligue Magnus (nejvyšší možná) mezi místními Gothiques a Strasbourgem, Sympatický stadion, okolo 2000 diváků, ale nudný hokej. Zápas skončil 2:0 pro Amiens, hosté impotentní až hanba. Všichni jsou už ale profíci, ti nejlepší si vydělají okolo 1500 eur měsíčně a klub jim ještě platí byt+leasing auta. Mladoši ovšem berou třeba 700 E měsíčně, takže tak profesionální, jak si oni myslí, to rozhodně není. (700, to je tak na nájem a jídlo na týden)
Líbí se mi francouzská slušnost/respekt.
V autobusech funguje stejný systém jako u nás při meziměstských spojích, tedy nastup, ukaž průkazku nebo zaplať. Všichni zde řidiče zdraví, on na oplátku zdraví je. Stejně tak při placení u pokladny, při procházce v parku, na koleji mezi studenty. V menším městě jako je Amiens to možná může fungovat, ale v Paříži, Lyonu, no nevím.
Ještě jedna věc. Jídlo v menze dostanu se studentskou kartou. Musí mi ale přijít aktivační mail. Proceduru k touženému mailu jsem tedy udělal. Čekal. Nic. Tak znova. Nic. Další den to stejné. Ostatní už spokojeně jedli a já stále čekal. No čtvrtý den mi došel. Asi se někde zaseknul poštovní holub :-).
Ahoj.
Komentáře